Po předloňském megaúspěšném výletu našeho fan clubu do jednoho z nejkrásnějších evropských měst, ve kterém Freddie trávil mnoho času na sklonku svého života, jsme se rozhodli tento výlet zopakovat - tentokrát v komfortnější podobě. Autobus jsme nahradili letadlem a bydlení jsme si díky našim kontaktům s nemalou slevou zařídili ve zdaleka nejvhodnějším hotelu, který se v Montreux nachází - tím byl oficiální The Freddie Mercury Hotel.
Letělo nás celkem 38 (převážně členové našeho fan clubu), ale vzali jsme rádi mezi sebe i několik nováčků/nečlenů. Celý výlet je koncipovaný na dobrovolné bázi - kdo se nechce družit, může trávit čas naprosto sám. Což se obvykle nestává, celá naše parta si povahově sedla (ostatně s velkou většinou už jsme se znali) a pětidenní pobyt jsme doslova propařili. Ale našel se čas i na relax a třeba na výlet na úžasný vrchol hory Rochers de Naye, odkud jsou skutečně dechberoucí výhledy. Teď už si prohlédněte naše fotografie - třeba s námi příště poletíte také. Další výlet plánujeme na rok 2026, kdy by v Montreux měla být oslava 80. narozenin Freddieho Mercuryho...
Jedná se o moderní hotel umístěný přímo v centru u vlakového nádraží. Navzdory svému názvu pochopitelně Freddieho nepamatuje, ale byl otevřen ve spolupráci se skupinou a veškeré dekorace Freddieho připomínají, to ostatně vidíte na fotkách níže. (Třeba ručníky s Freddieho podpisem nás lákaly, ale nejdou bohužel nijak získat, hotel má zákaz prodeje merchandise).
Akce v Montreux má spoustu atributů či doprovodných akcí, ale primární jsou vždy každovečerní koncerty. Letos jsme viděli třeba Queen Rhapsody s brilantní klavíristkou Natalií Posnovou, belgické Mother Mercury, švýcarské Lords Of Queen či britské Kinda Queen. Za nejlepší letošní kapelu jsme letos považovali Belgičany z Mother Mercury, kteří působili nejsehraněji, ačkoliv třeba Kinda Queen měli několik skutečně překvapivých pecek ve svém setlistu. Jak je českým zvykem, alkoholu jsme se nebáli, nicméně vše zůstalo v rozumných mezích. Na úplný závěr celé akce jsme pak během průtrže mračen našli před deštěm schovaného Jima Jenkinse, se kterým si nejvěrnější torzo naší skupiny udělalo společnou fotku.
Letos se nám na pódiu představila exkluzivní plejáda hostů. Freddieho asistent Peter Freestone a autor oficiální biografie Jim Jenkins nám postupně přivedli Eddieho Howella (kterému Freddie v roce 1976 produkoval jeho skladbu Man From Manhattan), Richarda Younga (Freddieho přítele a fotografa, jehož jsme letos v listopadu pozvali do Prahy na naši Vzpomínku na Queen) a Terryho Giddingse (Freddieho osobního bodyguarda a řidiče). Zatímco Eddie Howell nás nijak nezaujal, neúnavný Richard Young rozjel zábavu několika vtipnými historkami a všechny nás pak dojal svými vzpomínkami Terry Giddings. Působil tiše a zasmušile, ale když se rozmluvil o Freddiem, přemohlo ho dojetí - na rozdíl od ostatních Freddieho přátel zůstával Terry několik desetiletí v ústraní a není zatím zjevně zvyklý mluvit o Freddieho konci před publikem. Každopádně bylo skvělé vidět zase nějaké nové hosty, na spoustě Queen akcí se střídají stále stejní lidé a není jednoduché sehnat někoho méně známého, z okruhu Freddieho přátel už zbývá naživu skutečně jen málo lidí...
Co říct k našemu výletu... pečlivým plánováním jsme si vybrali nejslunečnější den našeho pobytu a vláčkem jsme od hotelu vyjeli až na vrchol téhle hory. Výhledy pak překonaly veškerá naše očekávání. V Montreux jsme byli několikrát, prošli jsme si velkou část města, ale tohle nám doslova vzalo dech. I kdybyste byli ve městě jen na dva tři dny, tak si ten čas na tenhle výlet najděte - hodinka vlakem nahoru, alespoň hodinku strávit tam a pak hodinka cesty zase zpět.
Zatímco předloni jsme se snažili vidět co nejvíc míst, letos jsme to vzali trošku víc rekreačně. Samozřejmě jsme si opět zašli do casina/studií, užívali si krásné západy slunce u Freddieho sochy na Place du Marché, pili jsme drinky na lehátkách a pozorovali povětšinou příšerné pokusy o karaoke, či se procházeli po promenádě s plechovkou plzeňského v ruce na případné svlažení hrdla. Montreux patří mezi nejkrásnější města Evropy a pokud vyjde počasí (což obvykle vyjde - i přes negativní předpověď nám nakonec propršela vlastně jen půlka prvního dne), je to lepší než dovolená u moře.
Sobotní večer vždycky patří jednak nudné a placené oficiální Mercury Phoenix Trust párty v casinu a paralelně pak probíhá Silent Disco na náměstí. To, co vypadá jako totální kravina, se opakovaně ukazuje jako nesmírná zábava. Scénář je jednoduchý - dáte si dopředu několik drinků a hladinku průběžně doplňujete. Na uši nasadíte sluchátka a trojice DJ vám do nich pouští tři různé zvukové proudy - např. sedmdesátá, osmdesátá a devadesátá léta. Každý tracklist obsahuje spoustu skladeb Queen, ale i známé hitovky ostatních kapel z daného období. Účastníci si pak přepínají svou zvukovou stopu dle libosti a u ostatních lidí pak podle barvy sluchátek vidí, co poslouchají oni.
Tradici každoročních oslav Freddieho narozenin v Montreux založil Norbert Muller,
který zároveň na hlavní třídě provozoval slavný krámek Bazar Suisse, kde kromě
všemožných švýcarských suvenýrů postupně začal prodávat víc a víc věcí od Queen (se souhlasem kapely).
Norbert byl velmi oblíbený, každý ho znal. Bohužel jeho hektický životní styl si vybral
krutou daň a zdravotní komplikace po plánované operaci srdce se mu staly osudnými. Zemřel v nemocnici pouhý den
po skončení letošních oslav. Hlavním organizátorem byl v posledních letech jeho syn Lucien
a věřme, že i tato mimořádně smutná událost nebude mít na budoucnost téhle akce vliv
a příští Freddieho narozeniny v Montreux budou koncipovány i jako vzpomínka na tohoto klíčového člověka.
RIP Norbert Muller †10.09.2024